Šípek plod čistá semena 200g

Šípek plod čistá semena
Složení: Cynosbati fructus tot. V lidovém léčitelství se Šípek celý používá jako roborans, mírné adstringens a diuretikum vnitřně jako posilující prostředek, který zároveň snižuje pohotovost ke krvácení. Je též účinný při zánětlivých onemocněních horních a dolních cest močových. Čaj připravovaný z jader se nejčastěji užívá jako diuretikum. Je znám též jeho účinek proti zácpě. Šípky jsou, jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu C. Obsahují hlavně vitamín C. Za čerstva asi 0,5 - 0,7 %, kdežto suché asi 10 - 20 %. Z dalších hlavně karoten a vitamin B, 2 - 2,7 % třísloviny, kyselinu citrónovou a jablečnou, 30 % cukru a mnoho slizových látek. Užívání: 3 čajové lžičky na 2dl vařící vody, vařit 1 min. vyluhovat 10 minut. Popíjet 3x denně.

• Léčivé účinky: oficiální

Růže šípková: GIT: Oficiální - Pro vysoký obsah tříslovin má droga z květu adstringentní účinky, které se mohou využít při zánětech trávicí trubice s průjmy a dalších chorobách trávicího systému. Silice potencuje antibakteriální působení drogy, které se využívá i při léčbě zánětů ústní dutiny a hltanu, kde mimo hojivých účinků působí i osvěžujícím způsobem. Terapeuticky se květní droga využívá při poruše jaterního metabolismu, projevech cholestázy. Flavonoidy mírně zvyšují vylučování žluče a působí i nepatrně spasmolyticky. Jejich účinky se využívají při cholestáze. Plody podpůrně působí při léčbě žaludečních vředů. Plody často tvoří složku žlučopudných čajovin. Pro obsah pektinů jsou šípky i mírné laxans.

Růže šípková: Kardiovaskulár: Oficiální - Terapeuticky se droga využívá při hypercholesterolemii. Plody často tvoří složku tzv. srdečních čajovin. Plody se využívají i při léčbě anémie. Terapeuticky se droga využívá při varikózním syndromu.

Růže šípková: Urogenitál: Oficiální - Čaj z plodů se užívá při onemocnění ledvin a močového měchýře. Šípková semena se užívají jako diuretikum. Flavonoidy květů mírně zvyšují diurézu a působí i nepatrně spasmolyticky. Jejich účinky se využívají při chorobách močových orgánů.

Růže šípková: Skelet + svalstvo: Oficiální - Čaj ze semen se pije při ischiasu.

Růže šípková: Celkové metabolické účinky: Oficiální - Plody se podávají při jarní únavě.

Růže šípková: Respirační: Oficiální - Terapeuticky se droga využívá při chřipkových a jiných infekcích.

Růže šípková: Ostatní: Oficiální vnitřní - Terapeuticky významný je vysoký obsah vitamínu C, provitamínu A a vitamínů skupiny B v plodech (v semenu je i vitamín E), které spolu s podpůrnými látkami působí jako vhodný donátor vitamínů. Podporují reparační procesy a zlepšují metabolismus. Kyselina askorbová spolu s kyselinou dehydroaskorbovou mají důležitou funkci v oxidačně-redukčních procesech v organismu. Zasahují do metabolismu bílkovinových aminokyselin (např. tyrozinu) i tripeptidu glutationu a zlepšují resorpci železa v trávicím traktu. Kyselina askorbová zasahuje do tvorby mezibuněčné substance, brzdí depolarizaci sacharidových látek a činnost kyseliny hyaluronové i hyaluronidázy, čímž podmiňuje správnou funkci kapilár. Tomuto ochrannému procesu napomáhají svým působením i flavonoidy (látky vitamínu P). Potencování doprovodných složek zvyšuje účinnost kyseliny askorbové až pětinásobně. Proto je vitamín C daleko účinnější v přírodních látkách (v tomto případě přípravcích ze šípkových plodů) než syntetický, případně jinak izolovaný substrát. Protože lidský organismus neumí vitamín C syntetizovat a déle skladovat ve tkáních, je nevyhnutelný jeho každodenní přísun v potravě. V našich podmínkách jediným z lehce dostupných zdrojů tohoto důležitého vitamínu jsou šípkové přípravky (čaj nebo protlaky). Při chorobách se zrychleným metabolismem (např. při horečkách, hypertyreóze apod.) je spotřeba kyseliny askorbové několikrát vyšší, než za normálních podmínek, proto je potřebný její zvýšený přísun. Dostatek vitamínu C zvyšuje odolnost proti infekcím, případně při jejich propuknutí urychluje léčbu a zmírňuje průběh choroby. Brzdí i vývoj arteriosklerózy. Vitamín C je důležitý pro gravidní a kojící ženy, malé děti v období intenzivního růstu, staré lidi, ale i při vyšší nervové zátěži a při těžké fyzické práci. Větší přísun kyseliny askorbové se vyžaduje i při vysokobílkovinové a vysokotukové dietě. Terapeuticky se droga využívá při hypovitamínózách vitamínu C (krvácení z dásní, anorexie, zvýšená únavnost). Terapeuticky se droga využívá při purpurách (hlavně ve stáří), hojení fraktur a ran, trofických ulceracích, varikózním syndromu, dekubitech, dlouhodobém podávání léčiv (např. ataraktik a salicylových přípravků), anemii a při dalších chorobách. Droga pro vysoký obsah vitamínů a provitamínů zlepšuje celkový zdravotní stav, a proto je vhodným tonizujícím prostředkem pro všechny věkové skupiny pacientů. Plody podpůrně působí při léčbě infekčních onemocnění doprovázených horečkami, pooperačních stavů apod. Kyselina askorbová nepůsobí jenom jako antiskorbutikum (při krvácení z dásní), resp. při jarní únavě, ale má všeobecný biologický význam. Spolupůsobí při rozličných enzymových procesech v organismu a zvyšuje imunitu a přirozenou odolnost organismu proti infekcím. Šípky v teplém čaji působí diaforeticky.

Růže šípková: Ostatní: Oficiální zevní - Silice květů potencuje antibakteriální působení drogy, které se využívá i při léčbě zánětů ústní dutiny a hltanu, kde mimo hojivých účinků působí i osvěžujícím způsobem.

• Léčivé účinky: lidové

Růže šípková: GIT: Lidové - Čaj z peciček i oplodí (šípkový čaj) se pije při zažívacích obtížích a při dalších chorobách GIT. Šípky se osvědčily také při střevních katarech, při vředové chorobě žaludku a duodena. Přípravky ze šípků se běžně podávají při krvavých průjmech. Šípky se užívají při onemocněních jater a žlučových cest, osvědčily se také při cholelitiáze. Čaj mírně reguluje tvorbu žluči. Šípky také pomáhají zvládat mírné průjmy a žaludeční obtíže. Nálev z korunních plátků růže stolisté, tzv. růžová voda, slouží při mírných průjmech. Čaj z okvětních lístků pomáhá při žaludečních křečích. Čaj ze semen se pije jako cholagogum.

Růže šípková: Kardiovaskulár: Lidové - Při dlouhodobém používání působí šípky jako prostředek snižující hladinu cholesterolu v krvi a zabraňující tak rozvoji aterosklerózy (užívají se v prevenci). Šípkový čaj zpevňuje cévy, mírně staví krvácení. Odvar, zápar a jiné přípravky ze šípků se běžně používají při hemoragické diatéze (krvácivosti), zastavují krvácení. Působí také mírně adstringentně.

Růže šípková: Urogenitál: Lidové - Neslazený čaj ze semen i oplodí se pije při chorobách ledvin a močového měchýře, užívá se i při léčbě a prevenci nefrolitiázy (urolitiázy). Mírní bolesti a čistí ledviny i měchýř. Při chorobách močového měchýře se jako lidový prostředek užívá odvar z dužiny šípků. Šípky mají slabší diuretický účinek. Šípkový čaj působí močopudně a je i vhodným nápojem pro běžné pití namísto vody, zvláště v urologických indikacích. Také čaj z drcených semen působí diureticky, odstraňuje písek z moči a mírní bolesti při močových kamenech. Čaj z upražených šípkových zrnek mírní bolesti ledvin a močového měchýře. Plná lžička zrníček se roztluče, proleje se velkým šálkem vroucí vody a dobře se v ní povaří. Potom se nechá 1/4 hodiny stát a scezený odvar se 3x denně pije vlažný. Přípravky ze šípků se běžně podávají při krvácení z dělohy.

Růže šípková: Smysly: Lidové - Květ se užívá při léčbě některých očních chorob. Dle bylináře Méssegua plody obsahují hodně vitamínů a jsou výborné na léčení očí.

Růže šípková: Neuropsych.: Lidové - Je zaznamenáno použití šípků při různých křečových stavech, včetně epilepsie a jako prostředek na tlumení bolestí. Uvádí se i sedativní působení.

Růže šípková: Celkové metabolické účinky: Lidové - Čaj ze semen se pije při revmatismu a dně. Neslazený šípkový čaj je velmi vhodným nápojem pro diabetiky. Neslazený šípkový čaj se doporučuje na "čistění krve", tj. na úpravu látkové výměny.

Růže šípková: Respirační: Lidové - Šípkový čaj se podává při bolestech dýchacích cest a černém kašli. Při plicních katarech bývá v lidovém lékařství doporučován tzv. růžový med z lístků růže stolisté.

Růže šípková: Ostatní: Lidové vnitřní - Odvar, zápar a jiné přípravky ze šípků se běžně používají při hemoragické diatéze (krvácivosti), zastavují krvácení. Působí také mírně adstringentně. Dle bylináře Méssegua plody obsahují hodně vitamínů a jsou výborné na léčení očí, mají antirachitické a antiskorbutivní účinky. Čaj působí všeobecně příznivě, posiluje, zlepšuje látkovou výměnu. Působení šípků je natolik všestranné, že by se měly přidávat, zejména na jaře, prakticky do všech čajových směsí. Šípky se užívají k posilování obranyschopnosti organismu a jako preventivní prostředek proti nadměrné únavnosti. Dále se šípků využívá všude tam, kde je zapotřebí dodat do organismu přírodní vitamín C. Listy se užívaly vnitřně při ekzémech a na spáleniny.

Růže šípková: Kůže: Lidové - Listy se užívaly zevně při ekzémech a na spáleniny.

Růže šípková: Ostatní: Lidové zevní - Nálev z květních lupínků se užívá jako kloktadlo při zánětu mandlí a jako oční voda. Práškem ze sušených lístků se zasypávají rány. Jako výborný prostředek při zánětech v dutině ústní se k vyplachování často doporučuje tzv. růžový ocet, připravovaný z lístků růže stolisté. Profylakticky se užívají koupele rukou a nohou v šípkovém odvaru proti bušení srdce.

• Skupinové účinky dle Lékopisu:

Květ:
ADSTRINGENS, KORIGENS VŮNĚ,
Plody:
vitamínIFERUM, ANTISKORBUTIKUM, TONIKUM, METABOLIKUM, DIURETIKUM, CHOLAGOGUM, ADSTRINGENS,
Semeno:
DIURETIKUM, ANTIREVMATIKUM, ANTINEURALGIKUM.

Růže šípková: Homeopatie: Homeopaticky se užívají prostředky z okvětních plátků, zpracovávané podle §2 lihem 90%. Dále se ředí do potence D3 lihem 30%. Obecně užíváme potenci D3 s dávkováním 3krát denně 5 kapek před jídlem. Užíváme jako v alopatii, především při různých vnitřních krváceních, pro celkové posílení, zejména po těžkých chorobách a také pro vylepšení složení i vzhledu některých čajových směsí.

Růže šípková: Prevence: Šípky se užívají k posilování obranyschopnosti organismu a jako preventivní prostředek proti nadměrné únavnosti. Stejné provenience je i doporučení, užívat koupele rukou a nohou v šípkovém odvaru jako profylaktikum proti bušení srdce. Dále se šípků využívá všude tam, kde je zapotřebí dodat do organismu přírodní vitamín C, potom v prevenci aterosklerózy a urolitiázy. Velmi oblíbenými formami, užívanými v léčebné prevenci jsou šípkové víno a nevařená šípková marmeláda. V těchto produktech se lépe uchovají přírodní vitamíny. Šálek šípkového čaj obsahuje v nejlepším případě 10 mg vitamínu C.

Růže šípková: Kosmetika: Nálev nebo vývar z drogy se doporučuje jako přísada do koupelí, především u výraznějšího poškození kůže( vřídky, špatně se hojící poranění). Francouzskou stejně jako bulharskou růžovou silicí se parfémují nejluxusnější kosmetické výrobky nebo se používá jako vlastní parfém. V parfumerii se uplatňuje i tzv. růžová voda, která vzniká jako vedlejší produkt při destilaci silice a obsahuje ještě stopy vonných látek.

Růže šípková: Poznámky: Pěstované druhy šípků s vysokým obsahem vitamínů mají velké dužnaté plody a jsou skoro bez jadérek a pálivých chloupků v plodové číšce. Čerstvá droga je přírodním zdrojem kyseliny askorbové. Když se suší šetrným způsobem, zachová si asi 1/4-1/5 původního obsahu. Nejlepším způsobem konzervování čerstvých plodů vzhledem k obsahu vitamínů (s ohledem na pracnost a nákladnost) je příprava marmelády s obsahem asi 50% cukru. Roztřepené chuchvalcovité patologické znetvořeniny - bedeguáry na keřích (Fungus seu Spongia cynosbati) měly pověst specifického léku proti močovým kamenům, později při horečce, proti bolestem zubů, hlavy, jako uspávací prostředek, jako náhrada za námel a ve formě tinktury při močových obtížích. Léčebně je možno používat také šípkové hálky, což jsou nápadné útvary na listech, vytvořené infikováním listu žlabatkou listovou (Cynips quercisfolii) nebo některou z příbuzných žlabatek. Hálka se podobá ochlupené hlavičce, je nachově zelená a používá se jako výtečné tonikum a imunostimulans. V tomto případě ji podáváme formou tinktury, v dávce 20-25 kapek, až 4krát denně. Formou nálevu ji aplikujeme zevně, protože urychluje zacelování ran a popálenin, ze kterých se oloupala pokožka. Vnitřně podáváme nálev nebo lihovodný roztok zejména při horečnatých chorobách - tato léčba udělá někdy doslova divy - a také jako diuretikum, zvláště při močových kaméncích a písku. Při horečkách podáváme nálev po šálcích 2 až 4 denně, při léčbě urolitiázy aplikujeme najednou najednou 0,4 litru, a to zpravidla v kombinaci s vřesem. Podáváme nanejvýš 4krát denně. Šípková marmeláda se připravovala tak, že se natrhané šípky daly do vody, dokonale rozvařily, protlačily hustým sítem, aby se zachytily a vyloučily tvrdé nažky a jejich chmýří. Získaná šťáva se svařila s cukrem na marmeládu. Šípkové víno se vyrábí tak, že se na 1/2 l šípků svaří 1 l vody s 30 dkg cukru a vše se dá do okurkové láhve. Láhev se ováže pergamenem, který se propíchá a láhev se ponechá v teplé místnosti v klidu 3 měsíce. Když šípky klesnou ke dnu a tekutina je čirá, je to známkou, že kvašení je ukončeno. Okvětní lístky sloužily k výrobě Syrupus roseae a Mel rosatum, které se užívaly při zahlenění. Na šípek můžeme dobře roubovat i očkovat různé druhy růží a pěstovat tak růže vysokokmenné. Šípky slouží v domácnostech k přípravě vína nebo se z nich vyrábí chutná marmeláda. Mnoho se jich spotřebuje na přípravu mořidel pro tabák. Korunní plátky slouží jako aromatizjící součást do tabáku. List růže šípkové by neměl chybět v domácích bylinných čajích. 
Výborný profylaktický prostředek na posílení organismu je likér ze šípků. Připravíme ho tak, že do 200 ml šípků přidáme 300 ml cukru, zalejeme 600 ml vodky a necháme 5 dní na slunci. Potom přidáme další vodku, a to 400 ml a opět dáme 5 dní na slunko. Potom likér přefiltrujeme a nejlépe ráno a večer po jídle vypijeme jednu malou skleničku (20 ml).
Nebo:
Šípkový likér posiluje po všech stránkách starší osoby: Litr plodů a 500 g bílého cukru necháme ve 3 litrech žitné 8 dnů na teplém místě vyluhovat a pak je přecedíme. Pijeme 1 skleničku denně, před jídlem.
Nebo:
Šípkový likér: Litr rozmačkaných šípků přelijeme litrem alkoholu a necháme 14 dnů stát v teple. Pak přefiltrujeme a doplníme cukerným sirupem z 500 g cukru a 1,5 litru vody. Pijeme rovněž 1 skleničku denně.
Šípkový kompot: Zralé šípky zbavíme stopek a podélně rozpůlíme. Pod tekoucí vodou špičkou vyškrábneme jadérka a chloupky a očištěné šípky ponoříme do studené vody, krátce je povaříme, čímž změknou a vyplaví se zbylé chloupky. Pak půlky šípků narovnáme do malých zavařovacích skleniček a zalijeme horkým cukerným nálevem, připraveným ze 3 hmotnostních dílů cukru na 2 hmotnostní díly vody. Na jednu sklenici od dětské výživy spotřebujeme asi 100 ml nálevu. Kompot sterilujeme 15 minut při teplotě 80 až 85°C. Ve 100 gramech obsahuje tento kompot asi 140 mg přírodního vitamínu C.

Růže šípková: Toxicita a nežádoucí účinky: Je pozoruhodné, že zatím co podávání vysokých dávek izolovaného vitamínu C vyvolává nežádoucí vedlejší účinky (lokální podráždění sliznic trávicích orgánů, nauzeu, zvracení, průjmy s celkovou slabostí a predispozici k tvorbě cystinových i urátových konkrementů v močových cestách), užívání velkých dávek vitamínu C v šípcích nemá žádné škodlivé účinky. Předpokládá se tu ochranný vliv ostatních doplňujících a korigujících látek. Šípkové přípravky v běžných dávkách mohou užívat zdraví i nemocní lidé všech věkových skupin. Doporučuje se i dlouhodobé užívání šípků v podobě osvěžujícího nápoje nebo potraviny. Při užívání květní drogy nebyly zjištěny žádné vedlejší škodlivé účinky, ale užití čisté, extrahované silice by mohlo podráždit sliznice trávicího ústrojí, vážně poškodit ledvinový parenchym, játra a CNS.

Růže šípková: Kontraindikace: Šípkový čaj není vhodným nápojem při těžších formách oxalátové urolitiázy (tvorba kaménků ze solí kyseliny šťavelové) a dlouhodobé pití nelze doporučit nemocným se sklonem k tvoření trombů, tj. osobám s vyšší srážlivostí krve.

Užívání: 3 čajové lžičky na 2dl vařící vody, vařit 1 min. vyluhovat 10 minut. Popíjet 3x denně.

Možnosti užívání bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 

Vnitřní užití:
Šípky se mohou kombinovat prakticky se všemi drogami, vzhledem k jejich obtížnější vyluhovatelnosti se však častěji spojují (slévají) bylinkové nálevy přímo s hotovým šípkovým odvarem. Před použitím je vhodné šípky částečně rozdrtit. Vitamíny se varem a sušením dost rozrušují. Velmi oblíbenými formami, užívanými v léčebné prevenci jsou šípkové víno a nevařená šípková marmeláda. V těchto produktech se lépe uchovají přírodní vitamíny. Šálek šípkového čaj obsahuje v nejlepším případě 10 mg vitamínu C. Čaj je vhodný i pro dlouhodobé podávání. Do směsí užíváme šípky vždy drcené.
Obvyklá dávka plodů je 1 čajová lžička na šálek záparu, pije se 3-4x denně. Šípky se nesmí vařit.
Nebo:
K přípravě čaje je možno použít plody i "semena". Nejlepší jsou však sekaná usušená oplodí, čaj má příjemnou a lahodnou chuť a není nutno do něj přidávat mnoho cukru. Na šálek šípkového čaje je třeba asi 3-5 g plodů. Způsoby přípravy jsou rozmanité a doporučují se různé postupy. Nejšetrnější pro vitamíny se zdá macerace sekaných plodů (samotného oplodí) asi 1 hodinu ve studené vodě, potom krátce zavařit a nechat 1/4 hodiny postát a scezený co nejdříve vypít.
Nebo:
Braun uvádí následující způsob: asi 15 g sušených drcených šípků nechat vařit 10 minut v půl litru vody (čaj si zachová vitamínový obsah několik hodin po scezení).
Nebo:
Na přípravu záparu z Fructus cynosbati (šípky) se ordinují jednotlivé dávky 3 g, nebo v praxi častěji 1 kávová lžička na šálek vody: pije se 3-4x denně.
Nebo:
Zápar z Fructus cynosbati sine semine se připravuje z jednotlivé dávky 2,5 g.
Bez obav se však mohou používat i vyšší dávky, například Decoctum Fructus cynosbati (10-15 g drogy v 200 ml vody), který se však užívá v dávce 1/4-1/2 sklenice 2-4x denně jako vitamíniferum. Když chceme zachovat v šípkovém čaji co nejvíc vitamínu C, musíme rozdrcené plody (5 g) nejprve za studena macerovat asi 1 hodinu, potom je krátce povařit ve skleněné přikryté nádobě a nakonec čaj nechat postát asi 15 minut.
Nebo:
Odvar: Celé šípky povaříme několik minut ve vodě, v poměru 1:4 do 1:6 a ponecháme několik hodin vyluhovat. První výluh by byl slabý, proto vřelým slabým šípkovým čajem spaříme vřes, lipový květ či mateřídoušku. Výbornou kvalitu mají druhý a třetí odvar, čtvrtý můžeme opět posílit či nastavit některou z uvedených drog.
Drcené šípky vaříme asi 10 minut a vyluhujeme do vychladnutí na pitnou teplotu. V tomto případě filtrujeme přes husté pláténko, abychom zabránili průniku nepříjemných chloupků do nápoje.
Zápar ze Semen cynosbati se připravuje z jednotlivé dávky 2 g.
Nebo:
Z plodů se běžně připravuje odvar (1,5 lžíce rozdrcených šípků bez nažek na sklenici teplé vody, vařit pomalu max. 3 minuty, přecedit, promýt na sítku takovým množstvím vody, jaké se vyvařilo. Pije se asi po 1 dl 2-5x denně).
Nebo:
Odvar se připravuje následovně: 50 plodů na 1 l vody se krátce povaří, potom se dlouho louhuje a 3x denně se pije 1 sklenice.
Nebo:
Podle herbáře prof. Dlouhého ze zralých plodů, zbavených nažek a chloupků, se připravuje odvar (půl lžíce rozmělněných plodů na dva šálky vody).
Nebo:
Při chorobách močového měchýře se jako lidový prostředek užívá odvar z dužiny šípků. Připraví se ve stejném poměru jako odvar ze semen a užívá se ve stejných dávkách (polévková lžíci semen se vaří 10 minut v půl litru vody, scedí se a pije 3x denně malý šálek).
Nebo:
Asi 25 g šípků přelít večer 0,6 l studené vody, krátce povařit a nechat vyluhovat do rána, ráno přihřát do termosky, zcedit a pít 6x denně po 0,1 l - není-li předepsáno jinak.
Odvar ze "semen" se připravuje z jedné čajové lžičky drogy na sklenici vody (vaří se mírně půl hodiny a pije se ráno a večer po jednom šálku) jako diuretikum, při revmatismu, ischiasu, dně a lidově i při tzv. "kaménkových bolestech".
Nebo:
Jiný předpis se využívá při přípravě Decoctum seminis cynosbati (1 kávová lžička na 1 sklenici vody se vaří 30 minut), který se užívá ráno a večer v dávce 1 sklenice.
Nebo:
V lékařství se užívá odvar ze semen šípkové růže při močových kaméncích a při močovém písku. Odvar se připraví tak, že polévkovou lžíci semen vaříme 10 minut v půl litru vody, scedí se a pije 3x denně malý šálek.
Květ: Na přípravu záparu se používá 1 g květní drogy.
Nebo:
Mohou se však ordinovat i vyšší dávky, a to vše formě záparu z 1 lžíce drogy na šálek vody: pije se 2-3x denně. Ve stejných indikacích se může užívat i 2% zápar (je třeba nechat postát 20 minut), který se užívá 2-3x denně po 1 šálku.
Nebo:
Infuze a dekoktum se připraví tak, že se vhodí půl hrsti květních lístků do litru vroucí vody.
Nebo:
Nálev z korunních plátků růže stolisté, tzv. růžová voda, slouží při mírných průjmech. Hrst plátků se spaří 1/4 l vody, nechá krátce ustát a scedí. Vypije se najednou. Při plicních katarech bývá v lidovém lékařství doporučován tzv. růžový med. Je to nálev ze dvou hrstí plátků růže stolisté a 1/4 l vody, do něhož se přidají 3 lříce medu.

Zevní užití:
Na kloktání a vnější použití se aplikuje 1% zápar z květů.
Jinou přípravu si vyžaduje Decoctum Floris rosae (5-15 g drogy na 200 g vody), který se užívá zevně jako gargarizma a adstringens. V terapii se často používá na kloktání a nehojící se kožní afekty 6% zápar (musí též postát 20 minut).
Nebo:
Lidově se užívá květ k léčbě některých očních chorob: 100 g květů se vaří ve 1/4 l vody delší dobu a potom se z odvaru přikládají obklady na nemocné oko.
Naložíme-li růžové lístky do čistého octa, po 8-9 dnech vylisujeme a scedíme, dostaneme růžový ocet.
Nebo:
Při zánětech v dutině ústní se k vyplachování často doporučuje tzv. růžový ocet, který připravíme tak, že 2 hrsti korunních plátků růže stolisté naložíme na týden do 1/4 l octa. Dávají se potom 2 lžíce do sklenky vody.

Složení: Cynosbati fructus tot.