Plavuň nať 40g

Plavuň vidlačka nať
Složení: Lycopodium clavatum herba. V lidovém léčitelství se Plavuň nepodává vnitřně, protože je toxická. Zevně ji můžeme použít jako obklad na ledviny. Koupele mají antirevmatický účinek, tlumí křečové bolesti v nohou a rukou. Zásypový prášek z výtrusů se užívá jako dermatologika při dětských kožních zánětech, svědivých a mokvavých vyrážkách, svrabu a vředech. Indiferentní prášek se používá v lékárnách k obalování pilulek. Nať obsahuje až 50% mastného oleje, alkaloidy a to lykopodin, klavatin a klavatoxin. Užívání: 10 vrchovatých lžic sušené plavuně zalijeme převařenou studenou vodou a necháme 12 hodin vylouhovat. Ráno výluh mírně přihřejeme (nesmí se vařit) a vlijeme do připravené sedací koupele, která by měla trvat 20 minut.


• Léčivé účinky: oficiální

Plavuň obecná: Kůže: Oficiální - Vhodný poměr účinných obsahových látek urychluje reparační procesy v defektech kožního krytu, proto se droga používá při drobných exkoriacích a při hnisavých afektech kůže.

• Léčivé účinky: lidové

Plavuň obecná: GIT: Lidové - Čaj z plavuně se doporučuje při chronické zácpě a zlaté žíle (hemoroidech). Lidé, kteří mají běhavku, musí pít čaj se zvýšenou opatrností, protože by mohli dostat křeče ve střevech. Plavuň je nepostradatelná při zánětech jater (hepatitidě), při chorobném bujení vazivové tkáně jater (fibróze), a to i tehdy, když se jedná o krajně povážlivý stav. Pomáhá i při noční dušnosti, která velmi často doprovází jaterní fibrózu. Plavuň pomáhá i při rakovině jater. Plavuňový prášek se používal při chronických onemocněních žaludku, střev a jater. Je výborným hepatoprotektivem. Odvar z celé byliny působí silně močopudně, později projímavě (laxativum).

Plavuň obecná: Urogenitál: Lidové - Ojediněle se užívá při onemocněních močových cest. Vnitřně se užívá plavuňová nať při menstruačních obtížích. Plavuňové výtrusy se vnitřně užívají při pálení a řezáni při močení (známka zánětu močových cest). Čaj se používá i při všech onemocněních močového ústrojí, pohlavních orgánů, při bolesti i zatvrdnutí varlat, při ledvinovém písku, ledvinových kolikách. Plavuňový prášek se používal při chronických onemocněních močového měchýře a ledvin. Odvar z celé byliny působí silně močopudně (diuretikum), později projímavě a vypuzuje některé kameny.

Plavuň obecná: Neuropsych.: Lidové - Plavuňový prášek se používal při neuralgii a melancholii.

Plavuň obecná: Celkové metabolické účinky: Lidové - Čaj z plavuně se doporučuje při dně a revmatismu i tehdy, když se již ukazují změny na kloubech.

Plavuň obecná: Respirační: Lidové - Plavuňový prášek se používal při chronických onemocněních plic.

Plavuň obecná: Ostatní: Lidové vnitřní - Herba lycopodii se dnes již prakticky nepoužívá. Byla známá hlavně svými antipyretickými účinky. Rekonvalescentům pomáhá velmi rychle k obnovení plných sil. Plavuňový prášek se používal při kožních chorobách.

Plavuň obecná: Kůže: Lidové - Lykopodium slouží k zasýpání a vysoušení při mokvavých kožních onemocněních a různých vyrážkách. Plavuňový prášek, lidově nazývaný také žlutý pudr, se užívá k zasýpání opruzenin, hlavně u dětí. Osvědčuje se také při rozpraskaných prsních bradavkách nebo při trhlinkách na bradavkách u kojících matek. Výtrusy se v minulosti používaly jako lidový desinfekční prostředek proti vším a jinému cizopasnému hmyzu.

Plavuň obecná: Ostatní: Lidové zevní - Lykopodium slouží jako zasýpací prášek na menší poranění. Užívá se k obalování pilulek. Obklady z natě plavuně léčí křeče v nohách i lýtkách, údajně proto, že plavuň patří mezi ty rostliny, které hromadí radioaktivitu. Plavuň se dá do ručníku a ováže se jí lýtko. Můžeme však použít i koupel nohou, při křečích měchýře i sedací koupele (viz všeobecnou část - "sedací koupele"). Vysoký krevní tlak má většinou původ v hyperfunkci ledvin. Na noc se s úspěchem přikládá pytlíček naplněný čerstvou plavuní. Po zraněních a po úrazech zůstávají často jizvy, které vyvolávají křeče. Tyto se odstraní obklady a koupelemi z plavuně. Výtrusy z plavuně pomohou těžce nemocným s otevřenými ranami a v krátkém čase jim rány zacelí. Plavuňové spory opatrně a jemně naprášíme na celou otevřenou ránu. Většinou se dostaví již po prvním použití citelné zlepšení. Dodnes se používají jako zasýpací prášek na vředy apod. Plavuňový prášek, lidově nazývaný také žlutý pudr, se užívá k zasýpání oparů. Plavuňovou nať zpravidla nepodáváme vnitřně, protože je toxická. Můžeme ji však významnou měrou použít zevně. Váček, naplněný plavuní, přikládáme na oblast ledvin a přes něj pak tuto oblast prohříváme pomocí sáčku naplněného horkou kuchyňskou solí. Provádíme půl hodiny denně nebo obden. Tato aplikace je vhodná při glomerulonefritidě, při hypertenzi v důsledku špatné činnosti ledvin, kdy bývá především zvýšen diastolický tlak, i při jiných poruchách činnosti urogenitálného systému. Koupele v čaji z plavuňové natě mají antirevmatický účinek.

• Skupinové účinky dle Lékopisu:

dermatikum, konspergens.

Plavuň obecná: Homeopatie: V homeopatii je plavuň velice hojně využívána, už odedávna jsou používány výtrusy, ale také nať. V prvním případě slouží jako surovina výtrusy, které se upravují podle §4 lihem 80%. Dále se potencují lihem 40% až do potence D4. Obecně se užívá potence D4 s dávkováním 3krát denně 9 kapek, před jídlem. Užívá se ale jen 30 dní, maximálně dvakrát do roka. V druhém případě se zpracovává nať plavuně trhaná koncem jara, nejlépe koncem května mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Zpracovává se podle §3 lihem 90% a ředí se pak až na D10 lihem 40%. Užívá se v potenci nejméně D4, pak D6, D8 a D10, někdy dokonce D12. Obecně se užívá v potenci D6, s dávkováním 3krát denně 6 kapek, před jídlem. Užívá se opět 30 dní, ale může se podávat třikrát do roka. Užívání homeopatických prostředků, mezi něž patří i homeopatické tablety zhotovené třením výtrusů, při jejichž výrobě prášek třeme přímo v mléčném cukru až na potenci D3, je velmi široké. Podáváme je třeba při chronických onemocněních plic, jater, žaludku, močového měchýře, ledvin a také při kožních chorobách. Zvlášť účinně působí při žlučníkových a ledvinových kamenech, při lymfatických onemocněních, dně i chronických revmatických bolestech.

Plavuň obecná: Poznámky: Spóry se těžko smáčejí vodou a po vhození do plamene rychle a prskajíc shoří ("bleskový prášek"). Užívají se i k výrobě bengálských směsí do ohňostrojů. Lykopodium slouží v lékárenské praxi - na zasýpání pilulek, tj. jako dermatologikum a konspergens. Lykopodium se užívá i technicky - ve směsi s karmínem na zjišťování otisků prstů, na vysýpání forem ve slévačské technice, na světelné efekty v divadelnictví apod. Výtrusy obsahují až 50% zelenožlutého mastného oleje.

Plavuň obecná: Toxicita a nežádoucí účinky: Při užívání v předepsaných dávkách nemají spóry žádné vedlejší nepříznivé účinky. Velmi toxicky však působí nať mateřské rostliny, (Herba lycopodii), jejíž užívání se podle nejnovějších farmakologických poznatků nedoporučuje. Plavuňový prášek mohou užívat v malém množství též menší děti i těhotné a kojící ženy. Nať je pro svůj alkaloidní obsah je toxická (0,2 g zabíjí žábu v odvaru, a to s příznaky účinku kurare - šípového jedu Indiánů). Vnitřně se doporučuje používat plavuň jen s vědomím lékaře (pozn.).

Užívání: 10 vrchovatých lžic sušené plavuně zalijeme převařenou studenou vodou a necháme 12 hodin vylouhovat. Ráno výluh mírně přihřejeme (nesmí se vařit) a vlijeme do připravené sedací koupele, která by měla trvat 20 minut.


Možnosti užívání bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 

Vnitřní užití:
Plavuň se nesmí nikdy vařit, smí se pouze spařit vřelou vodou. Plavuňový prášek se používal i na přípravu esencí a tinktůr. S ohledem na charakteristiku drogy platí, že ji podáváme téměř výhradně samostatně a její míchání do směsí nepokládáme za příliš vhodné.
Užívá se 1-2 g v oplatcích 3x denně nebo v čaji: 2 přesné lžičky spór na 2 sklenice vody jako studený macerát, vypít v průběhu dne po doušcích.
Nebo:
Plavuňové výtrusy užité jako pilulkové adspergens jsou pro organismus indiferentní. Aby se projevily farmakologické vlastnosti, je třeba užít větší množství drogy (v minulosti se při hepatopatiích a zánětech močových cest užívaly dávky 1-2 g 3x denně v oplatcích nebo v čaji, případně jako studený macerát, který se podával v dávce 1 zarovnaná lžička na sklenici vody a pil se v průběhu dne po doušcích).
Příprava čaje: Zarovnanou čajovou lžičku plavuně zalijeme litrem vroucí vody, necháme krátce vyluhovat. Nevaříme! Pijeme po doušcích jen jeden šálek denně, nejlépe ráno na lačno, 1/2 hodiny před snídaní. Při cirhóze a rakovině jater pijeme denně dva šálky.
Nebo:
Při těžkém astmatu nebo nádorových chorobách pomáhá vnitřní podávání nálevu z plavuňové natě, ale dávkování by mělo být velice opatrné a přesné, a proto raději volíme formu homeopatickou.
Vnitřně se užívá plavuňová nať při menstruačních obtížích. 10 g plavuňové nati se vaří 3 minuty ve 1/4 l vody a pije se ráno a večer.
Plavuňové výtrusy se vnitřně užívají při pálení a řezání při močení. Smísí se 1 lžíce prášku se 3 lžícemi čistého medu. Této směsi se užívá každé dvě hodiny kávová lžička.
Lidově se užívá i celá sušená nať.
Plavuňový prášek obvykle podáváme v množstvína jednu nebo dvě špičky kulatého nože, zpravidla 4krát denně.
Při jaterních a močových problémech podáváme s oblibou plavuňový prášek s medem. Jeden hmotnostní díl plavuňového prášku vmícháme do 3 hmotnostních dílů medu. Směs pak užíváme při akutních potížích, a to 1 čajovou lžičku každé 2-3 hodiny, při chronických obtížích 2-4 lžičky denně.

Zevní užití:
Na zasýpání drobných kožních defektů se používá buď čistá droga, nebo její rozličné kombinace s jinými potencujícími, resp. doplňujícími drogami. Obklady: Sušenou plavuň v sáčku z plátna přivážeme na příslušné místo. Přikládá se na noc. Takový sáček si udržuje svoji působnost jeden rok. Sedací koupel: Viz všeobecnou část.

Složení: Lycopodium clavatum herba.