Oman kořen 50g

Oman pravý kořen
Složení: Inula helenium radix. V lidovém léčitelství se užívá vnitřně jako expektorans, sekretolytikum, anthelmintikum a desinficiens, při zánětu průdušek se silným zahleněním, při kašli, k povzbuzení chuti k jídlu a výměny látkové. Podporuje střevní činnost, tvorbu žluči a tvorbu žaludečních šťáv. Obsahuje sekviterpeny alantol, alantolakton a isoalantolakton, velké množství inulinu, hořčiny, stopy azulénu a další účinné látky. Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 2,5 dcl vařící vody, vyluhovat 15 min. popíjet 3x denně.

• Léčivé účinky: oficiální

Oman pravý: GIT: Oficiální - Obsahovým složením silice a hořčin se droga zařazuje mezi amaro-aromatika. Podporuje tvorbu žaludeční šťávy a peristaltiku, což se využívá při chronických dyspepsiích s meteorismem a kolikami. Na uvolňování spasmů trávicích ústrojí mají největší vliv účinné složky silice. Droga se velmi dobře uplatňuje při nespecifických onemocněních žaludečně-střevního traktu (posiluje ho, normalizuje trávicí činnost). Účinné složky silice také mírně podporují vylučování žluče.

Oman pravý: Urogenitál: Oficiální - Účinné složky silice mírně podporují diurézu.

Oman pravý: Respirační: Oficiální - Účinné složky silice se významně podílejí na expektoraci - uvolňují hleny a ulehčují jejich vykašlávání. V této indikaci jsou účinnější lihové výtažky, které obsahují víc silice než zápary. Uvolňuje zahleněné dýchací cesty, přičemž působí i antibakteriálně. Rostlina se nejčastěji kombinuje s jinými potencujícími a doplňujícími drogami, například: Radix symphyti, Folium salviae, Folium farfarae, Radix althae, Fructus foeniculi, Radix primulae, Herba pulmonariae, Herba violae tricoloris, Herba hyperici apod.

Oman pravý: Ostatní: Oficiální vnitřní - Polyfruktózan inulin se používá ve výživě diabetiků: organismus nemá enzymy, které by zprostředkovaly jeho hodrolýzu na monosacharid (fruktózu). V medicíně se inulin podává parenterálně (tzv. inulin clearance) na testování rychlosti glomerulární filtrace, a tím na hodnocení účinku diuretických látek. Droga potencuje účinnost chemoterapeutik při zánětech. Obsahovým složením silice a hořčin se droga zařazuje mezi amaro-aromatika.

Oman pravý: Kůže: Oficiální - Alantolakton má silné antiparazitické účinky.

• Léčivé účinky: lidové

Oman pravý: GIT: Lidové - Drogu řadíme mezi aromatická amara. Droga podporuje tvorbu žaludečních šťáv a činnost střev. Kořen se užívá při kolikovitých průjmech, bolestech břicha a nadýmání. Známé je také užití drogy jako stomachika pro podporu zažívání a chuti k jídlu. Mohutné protizánětlivé působení se uplatňuje zejména v oblasti trávicího traktu, při zánětech žaludku a střev, kdy chrání sliznice. Léčí některé jaterní a žlučníkové choroby, má vliv na tvorbu a uvolňování žluče, uplatňuje se i jako anthelmintikum (obsahuje látku allantolakton, která působí proti hlístům - roupům, škrkavkám, tasemnicím). Při žaludečních obtížích se užívá omanová tinktůra. Droga také staví průjem (antidiaroikum).

Oman pravý: Kardiovaskulár: Lidové - Používá se také jako mírné kardiosedativum při bušení srdce.

Oman pravý: Urogenitál: Lidové - Kořen působí mírně diureticky, dále jako protizánětlivý a protibolestivý prostředek při nejrůznějších chorobách močového systému, např. při urolitiáze, zánětech močových cest a při některých ledvinových potížích. V ústrojí vyměšovacím je protizánětlivé působení poněkud menší než v oblasti trávicího traktu. Pomáhá při zánětech močových cest. Upravuje klimakterické obtíže. Půl čajové lžičky práškovaného kořene + 2 čajové lžičky medu tvoří denní profylaktickou dávku proti hrozícímu potratu nebo předčasnému porodu.

Oman pravý: Neuropsych.: Lidové - Užívá se při bolestech hlavy.

Oman pravý: Celkové metabolické účinky: Lidové - Užívá se jako metabolikum (urychluje látkovou výměnu. Užívá se také k pomocnému léčení cukrovky. Při antidiabetické dietě se využívá inulin, který tělo neumí zpracovat na jednoduché cukry.

Oman pravý: Respirační: Lidové - Známé je užití drogy jako jako účinného expektorantia při bronchitídě. V respiračním ústrojí je v porovnání s jinými drogami protizánětlivé působení prakticky zanedbatelné. Snižuje povrchové napětí hlenů a tím pomáhá k jejich snadnějšímu vykašlávání. Kořen omanu je užíván k léčení zánětů horních cest dýchacích, kašle, chrapotu, zánětu průdušek. Listy jsou jako zápar užívány pro zlepšení odkašlávání. Bílý vinný odvar známý již ve středověku jako tzv. "víno sv. Pavla" působí jako lék na zmírnění nebo potlačení suchého a neúčelného kašle a jeho účinek je částečně srovnatelný s účinkem kodeinu. Při bolestech na prsou se doporučuje omanová zavařenina.

Oman pravý: Ostatní: Lidové vnitřní - Oman též vynikajícím způsobem posiluje a ochraňuje veškeré sliznice. Užívá se jako aromatikum. Droga staví případné vnitřní krvácení (hemostatikum).

Oman pravý: Kůže: Lidové - Výluh z oddenků, kořenů i nati se užívá k léčení ekzémů, vyrážek, lišejů, mokvavých lišejů nebo k hojení menších ran. Francouzský bylinář Messegué doporučoval oman na všechny kožní obtíže. Užívá se také proti zevním parazitům.

Oman pravý: Ostatní: Lidové zevní - Užívá se na špatně se hojící mokvavé rány. Oman se radí i jako kloktadlo při nemocech dutiny ústní (stomatitída aj.), zánětech hrdla apod. Oman též vynikajícím způsobem posiluje a ochraňuje sliznice. Formou obkladů se užívá při ischiasu. Lidově se radí inhalace omanových par (drogou se nemá šetřit) v prevenci chorob z nachlazení, chřipky apod. a to zejména v období epidemie virových chorob. Této praktiky lze přirozeně využít i léčebně jako pomocné terapie při bronchitídě, rýmě, zánětech vedlejších dutin apod. Kořen omanu je užíván k léčení chrapotu.

• Skupinové účinky dle Lékopisu:

EXPEKTORANS, SPASMOLYTIKUM, STOMACHIKUM, DIURETIKUM, DIGESTIVUM, KARMINATIVUM, ANTIDIABETIKUM, METABOLIKUM, ANTHELMINTIKUM, BAKTERIOSTATIKUM, ANTIMYKOTIKUM, CHOLAGOGUM.

Oman pravý: Homeopatie: Homeopaticky se zpracovává čerstvý kořen omanu, kopaný brzy ráno do devíti hodin. Kopeme opatrně, aby se kořen nepoškodil a obsahoval maximum šťávy. Dále se zpracovává podle §2 lihem 90% na základní esenci. Z té se ředí lihem 40% na potenci D3. Obecně se užívá v potenci D3 s dávkováním 3krát denně 7 kapek. Tinkturu užíváme hlavně na všechny poruchy látkové výměny, zejména se zaměřením na slinivku a cukrovku, při všech potížích se sliznicemi počínaje kašlem a bronchitidou a konče záněty střev.

Oman pravý: Prevence: Lidově se radí inhalace omanových par (drogou se nemá šetřit) v prevenci chorob z nachlazení, chřipky apod. a to zejména v období epidemie virových chorob. Této praktiky lze přirozeně využít i léčebně jako pomocné terapie při bronchitídě, rýmě, zánětech vedlejších dutin apod. Osoby náchylné k zánětlivým chorobám močových cest mohou k odvrácení svých obtíží preventivně občas popíjet čaj ze směsi 50 g omanu a mateřídoušky a po 25 g medvědice, zlatobýlu, nati průtržníku lysého a vřesu. V prevenci postačí 4x denně po 100 ml nálevu. Půl čajové lžičky práškovaného kořene + 2 čajové lžičky medu tvoří denní profylaktickou dávku proti hrozícímu potratu nebo předčasnému porodu.

Oman pravý: Poznámky: Droga má široké použití v likérnickém průmyslu i jako surovina k izolaci inulinu, významného jako dietetikum. Někdy destilovaná silice - Oleum inulae je velmi účinná proti některým druhům hmyzu (usmrcuje např. larvy moskytů).
Vlastnosti:
I. helenium: hořká a nasládlá, teplá, suchá.
I. japonica: slaná, teplá.
Působení: Tonikum, stimulující expektorans, podporuje pocení, působí antibakteriálně, antifugálně, antiparaziticky, stimuluje zažívání.
Kořen I. helenium: Vynikající tonikum, zvláště při zesláblosti po chřipce nebo bronchitidě. Kořen odlehčuje neústupný hlen a může pomáhat při kašli a zácpě, zvláště u dětí. Obsahuje inulin, který se užíval jako náhražka cukru při diabetu. Sbírá se na podzim a před sušením se omyje a nakrájí na malé kousky.
Květy I. japonica: V Číně se květy - süan-fu-chua (xuan fu hua) - doporučují při astmatu a bronchitidě s nadměrným zahleněním a také při zvracení a pálení žáhy. Čínské výzkumy ukázaly mírné antibakteriální vlastnosti a též stimulující účinek na nervovou soustavu, zažívání a kůru nadledvin.
Odvar: Užívá se při bronchitidě, astmatu, kataru horních cest dýchacícfh nebo ke zmírnění příznaků senné rýmy. Užívejte jej pravidelně jako celkové tonikum nebo při dlouhodobých chronických onemocněních dýchací soustavy. Působí také jako tonikum pro trávení a stimulans činnosti jater.
Tinktura: Užívejte ji jako tonikum při celkové tělesné slabosti a chronických dýchacích obtížích.
Omývání: Použijte odvar nebo ředěnou tinkturu, a to na ekzémy, vyrážky a varikózní vředy.
Sirup: Při kašli berte sirup připravený z odvaru.
Odvar: Užívejte při nevolnosti, zvracení, nebo kašli provázeném množstvím hlenu. Nebo můžete zkombinovat 10 g květů s 10 g čerstvého kořene zázvoru, 10 ml pan sia (ban xia) a 5 ml lékořicového kořene a směs užívat při nadměrném zahlenění žaludku spojeném s nevolností, rozepětím břicha, nadýmáním a zvracením slizu.
Sirup: Při kašli užívejte sirup připravený s nálevem v dávkách 10-20 ml.

Oman pravý: Toxicita a nežádoucí účinky: Oman v doporučeném dávkování nemá vedlejší účinky ani známé kontraindikace. Nežádoucí účinky (odpor až zvracení) se projevují jen po předávkování a při podávání dlouho vařeného odvaru. Projevují se závratěmi až zvracením. Při manipulaci s rostlinami i s drogou někdy vznikají otoky a podráždění sliznic.

Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 2,5 dcl vařící vody, vyluhovat 15 min. popíjet 3x denně.

Možnosti užívání bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 

Vnitřní užití:
Omanový kořen se obvykle podává formou běžně připraveného nálevu, 2-3x denně po 150 ml. Alkoholické výluhy, např. tinktura, jsou podstatně účinnější a mají některé specifické účinky. Drogu můžeme podávat jak samostatně, tak i ve směsích. Nejznámější jsou směsi omanu se šalvějí, podbělem, proskurníkem, fenyklem, kmínem, semenem černuchy a kostivalem, ovšem stejně tak mohou být účinné i směsi jiné, samozřejmě účelně zvolené. Užívá se 2% zápar nebo 2-4x denně. Vyšší dávky vyvolávají zvracení.
Nebo:
Zápar se obvykle připravuje z jednotlivé dávky 0,5 g, nebo 1/2 kávové lžičky drogy na šálek vody: pije se 2-3x denně po lžících.
Nebo:
Jiný předpis má Infusum Radicis inulae (25 g na 150 ml vody), který se jako expektorans užívá v dávce 1-2 lžíce vícekrát denně před jídlem, jako stomachikum 1/3-1/2 sklenice 3x denně před jídlem a jako karminatívum ve stejných dávkách, ale po jídle.
Nebo:
Nejčastěji se připravuje zápar z 25 g drogy na 1,5 dl vody (1 lžíce na 2,5-3,5 dl vody). Jako expektorans se pijí 1-2 lžíce vícekrát denně mezi jídlem, jako stomachikum 2-3 lžíce 30 minut před jídlem, jako karminatívun stejné množství po jídle.
Nebo:
K přípravě výluhu užijeme jednu polévkovou lžíci suchého kořene a spaříme ho půl litrem vřelé vody. Po 20-30 minutách se zápar přecedí a užívá se 2-3x denně po třech lžících, nejlépe před jídlem.
Nebo:
Užívá se vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky na 500 ml vroucí vody).
Užívá se 2% odvar 2-4x denně. Vyšší dávky vyvolávají zvracení.
Nebo: Droga se však může podávat i ve formě odvaru (vaří se 10 minut), který se připravuje z jednotlivých dávek 0,5-2 g na šálek vody: užívá se 3x denně.
Nebo:
Odvar z oddenku se užívá proti kašli. Připraví se tak, že 20 g kořene vaříme 5 minut ve 200 g vody a užíváme 4x denně lžíci.
Medicinální víno Vinum inulae (80-100 g rozdrceného kořene se maceruje 8 dní v 1 000 ml bílého vína, potom se přecedí) se užívá po 1 čajové lžičce vícekrát denně.
Nebo:
Obvykle se připravuje macerací i víno (80-100 g rozsekaného kořene na litr bílého vína, maceruje se 8 dní, přecedí se a po lžičkách se bere několikrát denně).
Nebo:
Z omanu se dá vyrobit výluh v bílém víně. To se oman rozemele a nechá se ve víně vyluhovat 6 až 8 dní. Po přecezení je výluh užíván 3x za den 2-3 malé lžičky. Z vína a omanu je možné připravit
i odvar.
Nebo:
Užívá se i jako bylinné víno (25 g kořene zalijte 500 ml suchého bílého vína, nechte 14 dní vyluhovat, pak sceďte). 3x denně 2 dl těsně před jídlem, 3 týdny.
Nebo:
Velmi účinnou lékovou formou je víno svatého Pavla: Sedmdesát gramů drceného (mletého) kořene se maceruje v 1 litru suššího bílého vína, například odrůdy nějakého ryzlinku. Po 10 dnech přecedíme a podáváme 3krát denně 1 polévkovou lžíci. Překročení dávky ve většině případů vyvolá dávení.
Při žaludečních obtížích se užívá omanová tinktůra, připravená následovně: 15 g kořene se 3 dny máčí v 1/8 lihu, scedí se a užívá 3x denně 10 kapek.
Nebo:
Jako z většiny kořenů, tak i z omanu se připravuje 30%ní alkoholový extrakt. Užívá se po čajových lžičkách.
Při bolestech na prsou se doporučuje omanová zavařenina připravená podle následujícího návodu: 0,5 kg omanového kořene se očistí, pokrájí na tenké lupínky a přes noc máčí ve vodě. Druhý den se v litru vody 10 minut vaří. Voda se sleje, kořen se nechá na plátně oschnout a vaří se potom se 1/4 kg cukru, dokud nezhoustne. Uloží se potom jako každá jiná zavařenina.
Užívá se i v prášku 3x denně na špičku nože - zapít vodou.

Zevní užití:
Odvar z omanového kořene, připravený podle výše uvedeného návodu, se užívá zevně proti svrabu.

Složení: Inula helenium radix.