Jitrocelový čaj 30g(20x1,5g)

• Léčivé účinky: oficiální

Jitrocel kopinatý: GIT: Oficiální - Změkčující sliz působí ochranně na zanícené sliznice hltanu a ústní dutiny, což se využívá při léčbě faryngitíd a stomatitíd. Droga působí povzbudivě na tvorbu žaludeční šťávy. Ochranné slizové látky spolu s pektiny protektivně působí i na sliznici žaludku: proto se droga doporučuje i při léčbě žaludečních vředů (hlavně když je současně zhoršené trávení). Předpisuje se jako pomocná droga při léčbě pravidelně sledovaných achlorhydrických vředů žaludku, nemůže však nahradit indikovaný chirurgický výkon. Ve střevním traktu se využívají protibakteriální účinky, které podmiňují podávání drogy při zánětlivých střevních chorobách a při nevhodné střevní flóře spojené s dyspepsiemi. Na zlepšení chuti k jídlu a podporu trávení se kombinuje s drogami: Herba absinthii, Radix calami, Fructus carvi, Herba cnici benedicti, Folium menthae piperitae, Folium menyanthidis, Herba millefolii. Při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku se obvykle přidávají drogy: Radix althae, Radix calami, Flos chamomillae, Radix liquiritiae, Radix symphyti. Semeno se užívá jako laxans.

Jitrocel kopinatý: Respirační: Oficiální - Sponiny zlepšují expektoraci: protože jejich účinek je mírný, droga se může ordinovat i v pediatrické praxi. Spolu s protektivním účinkem slizu, který tlumí dráždění na kašel, účinně působí prostřednictvím reflexních zón hlavně při suchých zánětech horních cest dýchacích spojených s neproduktivním kašlem. V těchto indikacích se na potencování účinků používá spolu se synergickými drogami. Na zvýraznění expektoračních účinků se kombinuje list s drogami: Folium farfarae, Fructus foeniculi, Radix primulae, Herba thymi. Semeno se užívá jako expektorans.

Jitrocel kopinatý: Ostatní: Oficiální vnitřní - Výtažky mají antibakteriální vlastnosti, snižují prokrvení orgánů, akubin a třísloviny působí hlavně protizánětlivě. Semeno se užívá jako antiflogistikum.

Jitrocel kopinatý: Kůže: Oficiální - Užívá se na mokvavé lišeje.

Jitrocel kopinatý: Ostatní: Oficiální zevní - Od klasického starověku se traduje přikládání rostliny na zanícené sliznice, nehojící se kožní defekty, vředy a rány (advulnans, urychluje granulaci), včelí a vosí bodnutí apod. Přitom účinně spolupůsobí protibakteriální látky a ochranný sliz. Terapeuticky se tento efekt využívá při dráždivých proktitídách, infikovaných hemoroidech, ale i při vulvovaginitídách, kde se ordinují výplachy, sedací koupele, případně obklady. Na nehojící se rány se aplikují obklady nebo koupele. Jitrocel se užívá i jako změkčující prostředek (snižují podráždění sliznic) a bakteriostatikum (k desinfekci). Při zánětech spojivek se obvykle kombinuje jitrocel s natí světlíku. Změkčující sliz působí ochranně na zanícené sliznice hltanu a ústní dutiny, což se využívá při léčbě faryngitíd a stomatitíd.

• Léčivé účinky: lidové

Jitrocel kopinatý: GIT: Lidové - Šťáva vylisovaná z čerstvých listů přidaná do mléka nebo do polévky (3 lžíce na jeden šálek) se podává při chorobách žaludku a střev, při žaludečním kataru a zanícených hemoroidech. Stejně se užívá i odvar ze sušených listů. Při úplavici se kromě jiných léků doporučuje vypít odvar z 10 g jitrocelových listů ve 1/4 l vody. Vypije se 5 těchto dávek denně. Při obyčejném průjmu má tento prostředek velmi dobré účinky. Velmi často se doporučuje čerstvá šťáva, 3x denně 1 polévkovou lžíci 20 minut před jídlem při zánětlivém procesu v žaludku i ve střevech, dokonce i při tzv. ulcerózní kolitídě (Crohnova choroba), příp. i při žaludečních a dvanácterníkových vředech. Méně často se v těchto případech indikuje sušená droga. Užívá se forma čaje i léčivých klyzmat. Při škrkavkách (hlístech) se pije ráno na lačno 5-6 lžic jitrocelové šťávy a potom se snídá až za 3 hodiny. Kůra se provádí 10-14 dní. Směs jitrocele a mateřídoušky ve formě čajového nálevu je možno vřele doporučit i při onemocnění jater (jitrocel příznivě ovlivňuje funkci jater). Užívá se i při poruchách žlučníku. Semena se mohou jíst (rozkousat, drtit) při poruchách trávení a zácpě, účinně upravují peristaltiku tlustého střeva. Rozkousaná semena hojí žaludek a játra. Známého hojivého působení lze preventivně dobře využít u osob, které na jaře a na podzim trpívají na bolesti žaludku a celého trávicího traktu. Na jaře to může být aplikace odvaru, na podzim aplikace čerstvé jitrocelové šťávy (po lžících).

Jitrocel kopinatý: Kardiovaskulár: Lidové - Jitrocel mírně stimuluje krvetvorný systém (semeno).

Jitrocel kopinatý: Urogenitál: Lidové - Šťáva z čerstvých listů přidaná do mléka nebo do polévky se podává při nadměrném menstruačním krvácení. Stejně se užívá i odvar ze sušených listů. Jitrocel tlumí bílý výtok. Směs jitrocele a mateřídoušky ve formě čajového nálevu je možno vřele doporučit i při onemocnění močového měchýře. Ve starých bylinářích se píše, že semeno jitrocele působí proti tvorbě močových kaménků, užíváme-li denně 8 gramů. Jitrocel se užívá při zánětech močových cest.

Jitrocel kopinatý: Celkové metabolické účinky: Lidové - Užíval se jako "krev čistící" prostředek, hlavně šťáva z čerstvých listů. Jako žádná jiná rostlina pročišťuje jitrocel také plíce a žaludek. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení i při dobré stravě. K těmto účelům se jitrocel užívá napři ve formě sirupu, který bychom správně měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Při dně se svaří ráno 8-10 lžic jitrocelové šťávy se lžící medu, nechá se asi 6 minut vařit a potom se vypije na lačno. Při této kůře se po několika nedělích v těle rozpustí jedovaté látky. Žvýkaná nebo drcená semena snižují hladinu krevního cukru při cukrovce.

Jitrocel kopinatý: Respirační: Lidové - Šťáva z čerstvých listů přidaná do mléka nebo do polévky nebo smíšená s medem se podává při všech onemocněních dýchacích orgánů, kašli, černém kašli, silném zahlenění (výtažky ředí hlen v průduškách), plicním astmatu a jiných plicních chorobách. Stejně se podává i odvar ze sušených nebo i zelených listů nebo jitrocelový sirup. Šťáva se užívá i na slabé plíce a při nachlazení. Formou nálevu lze léčit bronchitídu (chronický katar průdušek) a příznivě ovlivňovat dokonce průběh plicní TBC. Při vykašlávání krve se svaří jitrocel v dobrém vinném octě a bere se každé 1/4 hodiny 2 lžíce tohoto odvaru. Při bronchitidě, bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citrónu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysovaného cukru, potom vše přivedeme do varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a až potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi z jitrocele a mateřídoušky, smíchaných stejným dílem. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak teplý, jak jen sneseme. Jitrocelový sirup patří k výborným preventivním prostředkům proti katarům horních cest dýchacích, zvláště pro děti.

Jitrocel kopinatý: Ostatní: Lidové vnitřní - Jitrocel se užíval proti zimnici jako prostředek snižující horečku. Při souchotích nebo úbytích se pije 3x denně jitrocelový čaj a v létě po několik neděl 3x denně lžíce čerstvé šťávy. Užívá se k podpůrné protirakovinové léčbě.

Jitrocel kopinatý: Kůže: Lidové - Čerstvé jitrocelové listy nebo šťáva se užívaly zevně na ekzémy. Šťáva a rozdrcené listy se užívají ve formě obkladů na hojení spálenin. Jitrocel vyléčí každou ránu i kdyby byla jakkoli stará. Proto se s úspěchem používá i na chronické nehojící se bércové vředy, na které se přikládá čerstvý rozdrcený list jitrocele. Když nemoc provázejí silné otoky, potom se nohy koupou ve studeném výluhu slézu nebo v odvaru z přesličky. Okraje ran se po koupeli potřou mastí z měsíčku zahradního. Také obklady z listů jitrocele většího dobře hojí bércové vředy. Vložíme-li list jitrocele do obuvi, pomáhá odstraňovat puchýře, způsobené chůzí.

Jitrocel kopinatý: Ostatní: Lidové zevní - Šťáva a rozdrcené listy se užívají ve formě obkladů na hojení řezných i tržných ran (ale též jako prostředek zastavující krvácení), pohmožděnin, vředů a spálenin. Přiložením opraných jitrocelových listů na rány a odřeniny a jejich fixováním obinadlem ránu vyčistíme, desinfikujeme a zbavíme mechanických nečistot - třeba písku. Jitrocel na ráně musí vydržet alespoň několik hodin. Na hnisavé rány se má nejdříve aplikovat list jitrocele většího (Plantago maior), který spíše "vytahuje", čistí a desinfikuje, a teprve potom list jitrocele kopinatého, který spíše zaceluje a hojí. Na rány, nežity, hlízy apod. se přiloží několik čistých, umytých listů, nebo dáme několik čistých, umytých listů do 0,25 litru vody, krátce zavaříme, necháme 5 až 10 minut přikryté vyluhovat a pak dáváme na ránu obklady z odvaru. Přefiltrovaným odvarem se mohou vymývat nemocné oči formou očních koupelí (hlavně při zánětlivých očních chorobách, např. nekomplikovaných konjunktivitídách), nebo se vymývají 3x denně jitrocelovou šťávou. Šťávu, vymačkanou z čerstvých listů, lze použít na potření míst po včelím nebo vosím bodnutí. Šťáva mírní nepříjemné pálení a značně zmenšuje otok. Doporučuje se dokonce i při pokousání psem, jedovatým hadem či jiným zvířetem. V posledním případě jen jako pomoc v nouzi, není-li přítomen lékař. Při pokousání zvířetem ránu řádně vymyj jitrocelovou šťávou a ovaž ji kouskem látky v této šťávě namočeným. Přitom je dobré vypít několikrát denně několik lžic této šťávy. Jitrocel vyléčí každou ránu i kdyby byla jakkoli stará. Proto se s úspěchem používá i na chronické nehojící se bércové vředy, na které se přikládá čerstvý rozdrcený list jitrocele. Když nemoc provázejí silné otoky, potom se nohy koupou ve studeném výluhu slézu nebo v odvaru z přesličky. Okraje ran se po koupeli potřou mastí z měsíčku zahradního. Také obklady z listů jitrocele většího dobře hojí bércové vředy. Vřele lze jitrocel doporučit i při trombóze žil. Čerstvé listy, rozmačkané rukama a smíšené se solí přiložené na krk léčí vole (strumu na krku). Každá sebehorší opuchlina zmizí, když se ošetřuje čerstvými, rozmačkanými listy jitrocele. Listy také pomáhají léčit zhoubná onemocnění žláz, přiložíme-li je na příslušné místo. V tomto případě je však dobré používat ještě čerstvou majoránku v olivovém oleji (v nouzi lze použít i sušenou). Lahvička se naplní majoránkou, zaleje olivovým olejem a nechá 10 dní stát na teplém místě. Nemocné žlázy natřeme majoránkovým olejem, pak přiložíme rozdrcené listy jitrocele a vše zavážeme ručníkem. Zlepšení se dostaví během krátké doby. Jitrocel se může užít i k desinfekci ústní dutiny při paradentóze. Jitrocelová šťáva (nebo tampón, smočený v koncentrovaném odvaru), vkápnuta do uší, zabraňuje bolestem uší, zvláště při delším pobytu na silnějším studeném větru apod. Jitrocelová šťáva léčí ušní záněty.

• Skupinové účinky dle Lékopisu:

List:
EXPEKTORANS, MUCILAGINÓZUM, ANTIFLOGISTIKUM, STOMACHIKUM, ANTISEPTIKUM, ADVULNANS,
Semeno:
laxans.

Jitrocel kopinatý: Homeopatie: Homeopaticky se takřka výhradně zpracovává jitrocel větší, zatímco v alopatii je tomu spíše naopak. Důvodem je, že pro většinu možných aplikací je jiných bylin dostatek, což ale neplatí pro specificky působící vlastnosti jitrocele většího, například při nočním pomočování dětí, při bolestech zubů i při hojení ran všecho druhu.

Jitrocel kopinatý: Kosmetika: Jitrocelový nálev( 50 g drogy přelijeme 0,5 l teplé vody a necháme 30 min. vyluhovat) smíchaný se stejným dílem zředěného lihu slouží jako výborná pleťová voda na nečistou uhrovitou pleť nebo při akné.Rozdrcené čerstvé listy se mohou přidávat do bylinných masek.Čerstvě vylisovaná šťáva se přidává do pleťových krémů na nečistou a zanícenou pleť.Semena středomořského druhu Plantago psyllium L. obsahují až 10 % slizu a studenovodné nálevy z nich lze použit do regeneračních emulzí a roztoků na pleť.

Jitrocel kopinatý: Prevence: Jitrocelový sirup patří k výborným preventivním prostředkům proti katarům horních cest dýchacích, zvláště pro děti. Známého hojivého působení lze dobře využít u osob, které na jaře a na podzim trpívají na bolesti žaludku a celého trávicího traktu. Na jaře to může být aplikace odvaru, na podzim aplikace čerstvé jitrocelové šťávy (po lžících). Jitrocelová šťáva (nebo tampón, smočený v koncentrovaném odvaru), vkápnuta do uší, zabraňuje bolestem uší, zvláště při delším pobytu na silnějším studeném větru apod.

Jitrocel kopinatý: Toxicita a nežádoucí účinky: Dosud nebyly zjištěny žádné vedlejší škodlivé účinky. U jitrocele nehrozí předávkování, je vhodný i k dlouhodobému podávání.

Možnosti užívání bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 

Vnitřní užití:
Lidově se užívají kořeny, listy, květy i semena. Stejně se užívá i jitrocel větší. Kromě čaje se z jitrocele dá vyrobit léčivý sirup, mast, extrakt, nebo se užije čerstvá šťáva. Jitrocel můžeme kombinovat s mnoha drogami. Osvědčila se kombinace s mateřídouškou, dobromyslí, proskurníkem, lepyňkem, kmínem, fenyklem, listem podbělu, ale také zemědýmem, vlaštovičníkem i lékořicí.
Droga ze semen se předpisuje ve stejných indikacích jako list, ale i při sklonu k obstipaci. Na přípravu šálku macerátu se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1 kávová lžička drogy. Užívá se ráno a večer.
Na přípravu záparu z listové drogy se používá jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1 kávová lžička na šálek vody.
Nebo:
Čajový nálev: 1 vrchovatou čajovou lžičku listů na 1/4 l vody, jen spaříme a krátce necháme vyluhovat.
Nebo:
Užívá se ve formě nálevu (1 čajová lžička na šálek vroucí vody), 2-3x denně.
Nebo:
Užívá se zápar: 1 až 2 polévkové lžíce drogy spaříme 3-4 dl vody, necháme vyluhovat 5-10 minut. Pije se teplý čaj po celý den (až 4x). Jitrocel je možné kombinovat s jinými bylinami.

Jednotlivá perorální dávka na odvar je 1,5 g.
Nebo:
V terapii se často doporučuje odvar - Decoctum Folii plantaginis (1 - 1 1/2 lžíce drogy na 2 sklenice vody), který se užívá v dávce 1/2 sklenice 2-4x denně.
Nebo:
Užívá se odvar (polévková lžíce drogy na 2,5 dl vody, pije se 1,5 dl 2-4x denně).
Nebo:
Není-li výslovně předepsán nálev, připravuje se odvar, 1 polévková lžíce drogy na 250 ml vody, vařit 10 minut, brát 2-3x denně.
Osvědčil se i bylinný balzám.
Tinktura: Sušené listy se nakládají do žitné kořalky nebo čistého lihu a na lžíci vody se bere 10-15 kapek.
Velmi prospěšná je i prostá šťáva z listů, které se nejprve rozetřou a pak vylisují přes plátno. Výčet indikací této šťávy je prakticky stejný, jako u celé drogy.
Nebo:
Jitrocelová šťáva se dávkuje 3 až 8 polévkových lžic denně.

Jitrocelový sirup: do sklenice se dá vrstva jitrocelových listů, vrstva cukru a tak pořád až je sklenice plná. Potom se převaří a hermeticky uzavře, aby dovnitř nemohl vzduch. Uschová se v chladu 80 dní (někde se láhev na tu dobu zakopává do země). Po této době vznikne jakási medovina, která je velmi chutná a zdravá.
Nebo:
Sirup - 1.způsob: Dvě vrchovaté dvojhrstě listů jitrocele semeleme na masovém mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího medu. Za stálého míchání vše vaříme na mírném ohni, až vznikne zahuštěný sirup, který horký naplníme do skelnic a po vychladnutí uložíme do chladničky.
Nebo:
Sirup - 2.způsob: Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak povážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi cukr zkvasí s listy na sirup. Po třech měsících sklenice vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík), převaříme, naplníme do lahví a dobře uzavřeme. Kdo nemá možnost použít tento způsob kvašení, nechá sklenici stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u dna. I takto získaný sirup dobře převaříme.
Nebo:
Jitrocelový sirup: vyprané listy jitrocele (1/2 zavařovací sklenice 0,7 l), přelít 1 dl bílé lihoviny, doplnit vroucí vodou, nechat luhovat 24 hodin, pak přecedit, vyždímat, přidat 0,25 kg cukru a svařit. Uchovávat v chladničce, užívat 3x kávovou lžičku denně.
Nebo:
Jitrocelový sirup dle faráře Kneipa: (užívá se při chronických katarech průdušek, bolení v krku a kašli). 10 g sušených listů jitrocele, 5 g sušeného listu podběle, 5 g sušené nati pelyňku pravého, 500 ml vody, 250 g medu. Uvedené byliny povaříme 5 minut v 500 ml vody a potom odvar zfiltrujeme přes plátno. Do odvaru přidáme 250 g medu a vaříme na mírném ohni do konzistence řídkého sirupu. Užíváme v teplém stavu, a to jednu lžičku každou 1/4 hodinu.
Nebo:
Jitrocelový sirup se dávkuje 2 až 5 čajových lžiček denně.
Čajová směs: Jednu čajovou lžičku vrchovatě naplněnou směsí jitrocele a mateřídoušky (rovné díly) spaříme v 1/4 l vody.

Zevní užití:
V terapii se k zevnímu použití často doporučuje odvar - Decoctum Folii plantaginis (1 - 1 1/2 lžíce drogy na 2 sklenice vody), který se užívá v dávce 1/2 sklenice 2-4x denně.
Nebo:
Užívá se odvar (polévková lžíce drogy na 2,5 dl vody) na obklady, umývání a výplachy.
Někdy se doporučuje pro zevní použití mast: dobře rozmačkat 2 hrsti jitrocelového listu (nejlépe užít jitrocel větší) a smíchat s 0,5 kg škvařeného sádla, nechat týden ve sklepě. Potom povařit, přefiltrovat (prolisovat přes síto), přidat 250 ml čerstvé jitrocelové šťávy a povařit do zhoustnutí. Možno přidat i trochu včelího vosku. Hojí vředy, naběhlé žlázy, záněty, popáleniny apod.
Obklady z listů: Čerstvé listy jetrocele kopinatého nebo většího umyjeme, na desce válečkem na nudle rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.

x