Bobkový list mletý (vavřín ušlechtilý) 50g

Název

Bobkový list mletý (vavřín ušlechtilý) 50g

Vědecký název

x

Používané části

List

Fotografie

Účinky

  • Léčivé účinky: lidové

Vavřín ušlechtilý: GIT: Lidové
Odvar z roztlučených bobulí vavřínu ve víně zahání bolesti v břiše a kolikovité bolesti při žlučových kaméncích. Vavřín podporuje tok žluče (choleretikum). Bobkový list povzbuzuje žaludek. Listovou drogu je možno podávat při špatném trávení, povzbuzuje chuť k jídlu (stomachikum). Užívá se při pocitu tlaku a plnosti žaludku.
?? bolesti břicha, žlučníkové koliky, žlučové kameny, choleretikum, povzbuzení žaludku, špatné trávení, stomachikum, tlak v žaludku

Vavřín ušlechtilý: Celkové metabolické účinky: Lidové
Listovou drogu je možno podávat na podporu metabolismu i při cukrovce II. typu (na insulinu nezávislé).
?? podpora metabolismu, diabetes mellitus

Vavřín ušlechtilý: Kůže: Lidové
Bobkový olej působí dobře při kožních vyrážkách.
?? kožní vyrážky

Vavřín ušlechtilý: Ostatní: Lidové zevní
Přidá li se k vavřínovému oleji ibišek, dostaneme velmi dobré mazání, které mírní revmatické bolesti. Bobkový olej působí dobře při vymknutí, kolikách, revmatismu a vředech. Užívá se v podobě mazání. Listovou drogu můžeme zevně použít do protirevmatických koupelí, inhalačně při katarech horních cest dýchacích a průdušek. Vavřínové páry, vedené do ucha pomocí kornoutu, připraveného z tuhého papíru, zlepšují sluch a tlumí tinitus (zvonění a nepříjemné zvuky v uchu). Čerstvý list má stahující účinky a přikládá se na spáleniny, pohmožděniny a podlitiny.
?? revmatické bolesti, vymknutí, koliky, revmatismus, vředy, katary horních cest dýchacích, tinitus, spáleniny, pohmožděniny, podlitiny

Užívání

Užívání: drogu jako stomachikum přidáváme do různých pokrmů anebo 1 list na 2dl vařící vody, luhovat 10 minut, nesladit.

Možnosti užívání bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 

Vavřín ušlechtilý: Drogu můžeme podávat samostatně i míchat do směsí. Ve směsích by její obsah neměl překročit 10-15%. Pro vnitřní použití připravujeme nálev, a to v poloviční až dvoutřetinové koncentraci oproti normální (viz všeobecná část). Podáváme po polévkových lžících, v průměru 5 až 8, maximálně 10 polévkových lžic denně.Možné je též podávání pomleté drogy formou prášku, 2-4krát denně, na špičku kulatého nože, zapité větším množstvím vody.

Popis

Složení: Laurus nobilis folium.

Krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, přes 8-12 cm, dlouhé a 3 až 4 cm široké, po kraji vlnovitě zprohýbané, kožovité, vždyzelené, lesklé listy bobkové obsahují vedle jiných sloučenin etherický olej - laurin, který jim dodává silné vůně a kořenné, hořké chuti.
Květy, pometáním obyčejně dvoudomé, skládají krátce stopkaté úžlabní svazečky. Mají 4dílné, žlutavobílé okvětí a nejčastěji 8-12 tyčinek, jejichž prašníky se otvírají chlopněmi a nitky mají po stranách malé žlázky; svrchní vejčitý semeník súžuje se v jednoduchou čnělku.
Podobají se tudíž květy vavřínové složením svým květům skořicovníku, s nímž vavřín náleží do společné čeledi.
Plody jsou vejčité, posléze tmavohnědé nebo tmavomodré bobule zvíci malých třešní a obsahují v tenké, později vysýchající dužnině po jediném olejnatém semeni.
Vavřín pochází nejspíše z Malé Asie, kdež roste dosud místy planě. Odtud rozšířil se však již v dávném starověku do Řecka a Italie, jakož i do jiných zemí jihoevropských. Ale někteří chtějí tomu, že vavřín nebyl do Evropy přinesen z Asie, nýbrž že jest v jižní Evropě odjakživa domovem, a domněnku svoji opírají o tu okolnost, že skládá dosud na mnohých místech jižní Evropy, zejména v Řecku, celé samorostlé háje a že před dobou ledovou rostl najisto i v ostatní Evropě.
U nás pěstují vavřín ve studených sklenících, v létě též pod širým nebem, v obou případech ve velikých dřevěných kbelících. Užíváť se ho často jako dekorace při různých slavnostech. V jižní Evropě a v teplé Asii pěstují však vavřín, rozmnožujíce jej obyčejně odnoži, netoliko pro okrasu, nýbrž také jako rostlinu užitkovou, dávající listy a plody.
Sušených listů vavřínových neboli bobkových (folia lauri) upotřebuje se hojně k účelům kuchyňským nejen v jižních zemích, nýbrž i u nás. Naše kuchařky užívají jich hlavně do omáček, při vaření ryb a při nakládání okurek.
Ze zralých plodů, které přicházejí do obchodu sušené a na povrchu svraskalé pod jménem bobků (baccae lauri), připravují - vaříce je roztlučené ve vodě - zelenavý, hustý olej bobkový (oleum lauri), jehož přidávají v lékárnách do mastí (unguentum aromaticum) na svrab a jiné kožní vyrážky a na ničení cizopasného hmyzu. Na Východě přidávají oleje bobkového též do masti na balsamování mrtvol.

 

Bobkový list mletý (vavřín ušlechtilý) 50g
Bobkový list mletý (vavřín ušlechtilý) 50g