Maliník list 40g

Název

Maliník list 40g

Vědecký název

Rubi idaei folium

Používané části

List

Fotografie

Účinky

Maliník obecný list
Složení: Rubi idaei folium. V lidovém léčitelství se používá vnitřně ke kloktání při zánětech dutiny ústní a pro potírání při chronických kožních chorobách. Působí též srážlivě a protiprůjmově. Listy obsahují třísloviny, flavony a organické kyseliny, z nichž nejhojněji je zastoupena kyselina citrónová, dále značné množství vitaminu C, cukry, stopy silice a řada dalších látek. Charakteristickým pro list je jeho močopudný účinek. Zanedbat nemůžeme ani určitou schopnost podporovat vylučování trávicích šťáv, čímž podporuje trávení. Pro svou chuť se přidává do velkého množství průmyslově vyráběných rostlinných čajových směsí. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 15 min popíjet 2-3 x denně.

  • Léčivé účinky: oficiální

Maliník obecný: GIT: Oficiální - Vhodné zastoupení tříslovin s mírným adstringentním účinkem zmírňuje podráždění sliznice ústní dutiny, hltanu, ale i trávicích cest. Při experimentech na zvířatech se potvrdil tonizující vliv listové drogy na hladké svalstvo střev a dělohy. Přitom na stejné orgány působí i spasmolyticky (když jsou ve stavu křečovitého napětí). V humánní medicíně se tento efekt využívá v malé míře, vhodně však doplňuje adstringentní působení drogy (především při chronických dyspeptických obtížích).

Maliník obecný: Urogenitál: Oficiální - Při experimentech na zvířatech se potvrdil tonizující vliv listové drogy na hladké svalstvo dělohy. Přitom na stejný orgán působí i spasmolyticky (když je ve stavu křečovitého napětí). Odvar z listů zvyšuje i diurézu.

Maliník obecný: Respirační: Oficiální - Zápar z plodů je typické diaforetikum, vhodné při chřipce, horečnatých onemocněních a při nachlazení.

Maliník obecný: Ostatní: Oficiální vnitřní - Plody nebo přípravky z nich mají diaforetické (potopudné), a tím i fysiologicky antipyretické vlastnosti, které se tradičně využívají při horečnatých onemocněních, chřipce a nachlazení. Doposud se nepodařilo zjistit, která látka podmiňuje snižování teploty. Lahodná chuť a působení bez vedlejších nepříznivých účinků předurčila využití výtažků plodů v pediatrické a geriatrické terapeutické praxi.

  • Léčivé účinky: lidové

Maliník obecný: GIT: Lidové - Malinová šťáva s vodou vyvolává slabý průjem. Malinová šťáva se užívala při žaludečních obtížích. Listy mají adstringentní (svíravý) účinek, který může napomoci při zánětech v ústní dutině, při průjmech apod. Při nechutenství postačí před obědem a večeří sníst menší porci čerstvých malin.

Maliník obecný: Kardiovaskulár: Lidové - Sirup údajně posiloval srdce.

Maliník obecný: Urogenitál: Lidové - Maliny se užívají jako diuretikum. Spasmolytické, tedy křeče tlumící působení lze využít zejména v gynekologii, například při menstruačních bolestech. Listy se ve formě čaje nebo tablet užívají vprůběhu posledních tří měsíců těhotenství, aby se usnadnil porod. V čínské medicíně pomáhají listy při vynechání menstruace.

Maliník obecný: Ostatní: Lidové vnitřní - Malinový sirup se užívá jako diaforetikum, korigens vůně a chuti a součást osvěžujících nápojů. Malinová šťáva s vodou mírní horečku. Čerstvé maliny jsou lékem proti zimnici.

  • Skupinové účinky dle Lékopisu:

Listy:
CHOLAGOGUM, ADSTRINGENS, SPASMOLYTIKUM, DIURETIKUM, ANTIFLOGISTIKUM, BAKTERIOSTATIKUM,
Plody:
DIAFORETIKUM, KORIGENS VŮNĚ, KORIGENS CHUTI.

Maliník obecný: Homeopatie: Pro účely homeopatické se maliník obecně nevyužívá, a je to škoda, protože je stejně jako alopatická droga velmi vhodnou přísadou do různých směsí, především tam, kde je pestrost bylinné směsi malá. Základní drogou je čerstvý list, který se nakrájí nadrobno a zpracovává podle §2 lihem 80%. Základní esence se ředí lihem 30% na potenci D2. V té se také obecně používá, při dávkování 3krát denně 10 kapek, před jídlem, a to bez časového omezení. Nejvíce se používá v různých směsích, ale především proti horečnatým stavům, do močopudných a žlučopudných čajů apod.

Maliník obecný: Poznámky:
Fermentace drog: Z listů maliny (příp. i ostružiny nebo jejich směsi s přídavkem listu jahody) je možno po fermentaci vařit chutný čaj. Listy fermentací zhnědnou a dostanou příjemné aroma. Neobsahují kofein jako běžný čaj. Dle Peyera se fermentují takto: nasbíraný materiál se nechá 24-36 hodin na kupě. Po zavadnutí se jednotlivé lístky na stole srolují a sváží do šátku nebo do lněného sáčku a vystaví se asi na 30 minut teplým vodním parám. Sáček se na noc vloží mezi dvě prkénka a na teplém míste se nechá přes noc fermentovat. Rolování, zapaření a fermentování se ještě 2x opakuje. V případě potřeby se lístky znovu srolují a rychle suší na lískách v tenké vrstvě (na slunci nebo umělým teplem). Abychom zlepšili organoleptické (chuťové, vjemové) vlastnosti tzv. domácích čajů, doporučujeme jejich listové složky fermentovat, což lze v domácnosti dělat třeba takto: Čerstvě utržené listy necháme nejprve ve slabé vrstvě rozloženy na prostěradle 12 až 24 hodin zavadnout. Pak lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a aby listy pustily šťávu. Rostlinný materiál překryjeme druhým prostěradlem, přes něj dáme igelit, abychom zabránili přístupu vzduchu, a vše plošně zatížíme. Materiál se zahřeje, zapaří a zčerná. Za dalších 24 až 48 hodin je fermentace hotova. Odstraníme zatížení, igelit i vrchní prostěradlo a materiál na spodním prostěradle natřepeme, provzdušníme a dosušíme. Časové rozpětí určujeme podle počasí a okolní teploty. Nejsme-li si jisti, jak proces probíhá, jednoduše zátěž nadzvedneme a sáhneme si na fermentovaný materiál. Pokud by se nám zdál příliš horký, fermentaci ukončíme nebo krátkým provzdušněním zpomalíme či zkrátíme. Fermentovat můžeme téměř každou listovou drogu, ale fermentujeme především drogy s obsahem tříslovin. Pamatujme, že fermentace zvýrazní chuťové vlastnosti nápoje z drogy připraveného, avšak zbytečně se ztrácejí léčivé účinky drogy, s výjimkou těch, u kterých očekáváme především vliv tříslovin. Typickým příkladem je černý čaj, jehož černou, tedy fermentovanou verzi, denně pijeme, aniž bychom si blíže uvědomovali, že zelený čaj nefermentovaný patří k výborným přírodním léčivům a fytopreventivům. Malinový sirup se nesnáší s alkalicky reagujícími látkami - mění barvu a sráží se. Pálená voda z malin má příjemnou fialkovou vůni a užívala se při horečnatých onemocněních, posilovala prý také srdce. Ve formě obkladu se se přikládala na játra a žaludek při horečkách. Maliník byl oblíbeným domácím léčivem. Malinový ocet se používal při bolestech v krku a kašli, listy zase v nálevech při průjmu nebo v zábalech při hemoroidech a malinový sirup jako prevence tvorby zubního kamene. Dodnes se čaj z listí maliníku používá při přípravě na porod.
Vlastnosti: Suchá, svíravá, všeobecně chladivá.
Listy: adstringentní, působí přípravně na porod, stimulující, cholagogum, tonikum.
Plody: Diuretické, projímavé, diaforetické, poročišťující.
Listy: Listy se užívají koncem těhotenství a během porodu jako účinné uterotonikum. Působí rovněž svíravě, jsou proto užitečné při průjmu, poraněních, bolestech hrdla a ústních vředech. Josu součástí léčebných prostředků při revmatismu jako pročišťující diuretikum. Ve Francii se považuje za roborans pro předstojnou žlázu. Listyx se sbírají koncem léta před dozráním plodů.
Plody: Tradičně se užívají při špatném trávení a revmatismu. Jsou bohaté na vitamíny a minerály a vysoce výživné. Sbírají se zralé koncem léta.
Nálev: Pro usnadnění porodu užívejte nejméně posledních šest až osm týdnů těhotenství jeden šálek denně a během porodu pijte množství teplé vody. Lze jej rovněž použít při mírném průjmu nebo jako kloktadlo při ústních vřídcích a bolavém krku.
Tinktura: Je svíravější než nálev. Ředěná se používá na poranění a záněty nebo k výplachu úst při vředech a zánětech dásní.
Omývání: Nálev použijte pro omývání ran a pravidelně jej aplikujte na varikózní vředy a boláky. Je vhodný rovněž jako zklidňující oční lázeň.
Ocet: 500 g ovoce namočte na dva týdny do 1 litru vinného octa a pak přeceďte. Tuto hustou červenou tekutinu lze přidat do směsí proti kašli nebo použít do kloktadel při bolestech v krku. Její příjemná chuť pomáhá zamaskovat chuť jiných bylinných prostředků usnadňujících vykašlávání.

Maliník obecný: Toxicita a nežádoucí účinky: Škodlivé vedlejší účinky nebyly zjištěny ani po dlouhodobém užívání. Listová ani plodová droga nemá kontraindikace. V ranném stádiu těhotenství neužívejte vysoké dávky listů, stimulují totiž dělohu.

Užívání

Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 15 min popíjet 2-3 x denně.

Možnosti užívání bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 

Vnitřní užití:
Listovou drogu připravujeme formou nálevu nebo asi 1 minutu vařeného odvaru. Plody zpracováváme většinou na sirup, ovocnou šťávu nebo na džem. Můžeme je podávat i sušené, dávkování není stanoveno. Listovou drogu pro slabý účinek prakticky nepodáváme. Obě drogy lze však bez jakéchkoli problémů míchat do směsí. Listová droga je pokládána za indiferentní a je doporučována na přípravu tzv. domácích čajů, které pijí i lidé bez léčebných ambicí, podobně jako je tomu u ostružiny.
Listy se dávkují 1 lžíce na šálek záparu - pije se 2-3x denně.
Nebo:
Účinný zápar se připravuje z jednotlivé dávky 1,5 g drogy, ale může se použít i vyšší dávkování - 1 lžíce listu na šálek vody: užívá se 2-3x denně.
Nebo:
Jinak se připravuje Infusum Folii rubi idaei (5-10 g drogy na 1 šálek vody), který se pije 2-3x denně.
Nebo:
Z mladého sušeného listí se připravuje čaj stejně jako čínský čaj, jen s citronem a cukrem. Pije se horký při nachlazení.
Plody maliny se v praxi využívají jako významné léčivé ovoce. Terapeuticky účinný je Infusum Fructus rubi idaei (50-80 g drogy na 1 litr vody), který se užívá v dávce 3-4 sklenice denně.
Nebo:
Zápar se připravuje ze 2 lžic plodů na 4 dl vody (večer).
Připravuje se odvar ze 2 lžic listů na 4 dl vody. Pije se 1,5 dl 2-3x denně.
Sirupus rubi idaei se užívá v dávce 1-3 lžičky na 1 sklenici teplé vody, a to 1-3x denně. Malinový sirup se přidává jako vzhledové a chuťové korigens do léků s nevhodnými organoleptickými vlastnostmi. Oblíbený je hlavně v pediatrické praxi.
Nebo:
Sirup je složkou nápojů, které se pijí při horečkách (2-3 lžíce sirupu do 2,5 dl záparu z lipového květu).
Nebo:
Malinová šťáva smíchaná s vodou dává osvěžující nápoj pro nemocné s horečnatými onemocněními. Připraví se následovně: Rozmačkané maliny se protlačí sítem a vaří se se stejným množstvím cukru. Při vaření se sbírá pěna a zhoustlý sirup se po vychladnutí plní do lahví.
Velmi osvěžující je malinový ocet, připravovaný následovně:
Dva litry malin se polejí půl litrem vinného octa a půl litrem vody. Nechá se stát 24 hodin, pak se protlačí sítem a svaří. Po vychladnutí se přidá půl litru octa a půl kilogramu cukru a znovu vaří, při čemž se sbírá pěna. Po zchladnutí se plní do lahví.
Malinové víno se doporučuje pít při chřipce a kataru průdušek. Víno sladíme kandovaným cukrem a pijeme teplé.

Zevní užití:
Odvar ze 2 lžic listů na 4 dl vody se užívá i ke kloktání, obvykle však v kombinaci (např. s listem černého rybízu).

Popis

Složení: Rubi idaei folium. 

Maliník list 40g
Maliník list 40g